Jak v dávných mýtech stojí zámek růžemi propletený i temné stíny nočních ptáků jsou trním uvězněny láska je s vírou v černé věži zarostlá pavučinou překrásná dívka tam leží svou dlaň má poraněnou
Jen temné stíny přízraků svoji rozkoš neutají nad stoletým ortelem smrti další zlo rozsévají léčky a nástrahy či klam podivná světla, podivná tvář příšerný pocit když jsi sám z podivných těl, podivná zář
RF:Každý má svou krásnou šípkovou lásku která jen jemu svoje květy otvírá
S mečem a rukou zkrvavenou dál se růžemi prodíráš sám cítíš že tě síly opouští poslední doušek na kuráž dáš před sebou dívku spící máš nevinné krásné stvoření tvé rty líbají její tvář mrtvá láska mrtvou není
Vše k životu se teď probouzí zloba shání novou skrýš svou sílou nebezpečnou lidem lásky překazíš, víš v pohádkách vítězí dobro s pravdou semknuté jsou a síly zla jak černé ruce zmije zabité jsouTeksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
