Na prknech přístavu dívenka stála se svym milym se v obětí loučila on se jí vrátí zpátky než napadne sníh na hvězdy budou koukat v nocích bezesných
A ona tam stála slzy na řasách měla byla by křičela proč však to nevěděla a vjeho obětí navěky zůstat chtěla od teďka na pořád jako to bylo včera
Na prknech přístavu dívenka stála Voda už zamrzla a ona čekala ona sama tady a on bůhví kde je však v srdci žije stále marná naděje
A ona tam stála slzy na řasách měla byla by křičela - na koho nevěděla pak Boha proklela - že kdyby existoval Jak moh by dovolit proč by jí tohle dělal
Na prknech přístavu dívenka stála jen jedna vzpomínka jí v srdci zůstala vzpomínka bodá duši víc než kůži led než milovat bys ho měla nenávidět
A ona tam stála a srdce prázdné měla už křičet nechtěla jen její slova zněla jasně a zřetelně do večerního šera už se mi nevracej já už jsem zapomnělaTeksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
