Kráčeli městem tři malí poutníci
slepí a bezbraní s andělem pod křídly
a hůlkou na hraní
v duších se rozhlédli a chtěli se smát
do lidí vráželi prý chtěli si hrát.
A dívka v bílém
po světě je vodí
drží je za ruce ať nepláčou...

Jako kapky rosy na střechách třpytí se a zmizí
my kolem nich kráčíme a je nám cizí
pohled do prázdných očí
dneska nikomu nic neříká ruka podaná
pro lidi lhostejné bitva prohraná.

A dívka v bílém...


Nad zvadlými květy oni začnou se ptát
proč život neproudí a pramen vysychá
proč mají se bát že ruka anděla
najednou zmizí s výkřikem do prázdna
budou tu cizí.

---

Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.