Je to jako pohlazení ani nedutám s úsměvem blázna hledám to co není ve skrytu duše ani nedoufám Že se jednou něco změní že se odhodlám najdu tě ráno ztratím po setmění celou noc pak sedím koukám do nikam Láska se měří na vteřiny furt je to stejný stejně vždycky jiný krev a slzy, odříkání, spousta dřiny kdo tohle ustát má Je to jako probuzení pomalu otevřu oči svý ležím a koukám stejně nikdy nevím jak přelstít rohatý když číhaj v nebi Proč zrovna já mám vždycky pocit větší viny absolutní nedostatek disciplíny špatně snáším kocoviny, ranní splíny kdo tohle ustát máTeksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
