Dávno už v polích stichnul pokřik vran měsíční záře, vločky poletují tu a tam to jednou večer přišla paní Zima pozeptat se co a jak se mám. Dřevěný teplo voní po trámech, nechal jsem vodu ohřát na čaj, na grog na kamnech pak v rohu u skleničky začal jsem si zpívat jak dřív bylo líp.
® Asi už stárnu nebo hloupnu snad, já jsem měl Máyovky aWolkra rád a než jsem šel s holkou, řek´ jsem stokrát snad jak je mi milá, něžná, hezká a jak bych chtěl ji mít rád.
Najednou všechno se to zvrtlo tak na pramen žába sedla a na helmy černej pták,a já si myslím, že na tenhle podivnej svět asi nepatřím.Jen ta má Sázava mi občas vrátí chuť se smát, někdy se zastaví tam přítel, děvče, kamarád pak v rohu u skleničky zpíváme si o tom jak dřív bylo líp.
® Dávno už v polích ... co a jak se mám. Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa. |
|