1. Stál tam na stráni dům, v něm židle a stůl pár kůží a krb, co dřevo z něj voní. S jarem, když máj rozdá barvy svý tu sosna krásná nad chajdou se skloní. a říčka, když stříbrným hávem se přikryje s ránem svý ahoj jí dáš a pak je tu den. Zazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá svět s ním, svět s ním.
2. Touláš se po lese, touláš a jenom tak bloumáš a koruny stromů tě uvítaj rosou víš, že času je dost, to znáš a možná potkáš někde dívku bosou. Po slůvkách, který se říkajŹ po dnech plných stisků vás uvítá chajda a pak je tu den Zazní údolím kytara tvá...
3. Však táhlé volání náhlé ti přeruší snění a oznámí všem - je poslední den. Voda zaplaví údolí sosnu, chajdu, pohled zabolí. Ta hráz je potřebná všem, však zabíjí den co nosil tě v náruči romantické. Zazní údolím bolest tvá, ta bolest ráno uvítá svět s ním, svět s ním.Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.