Ráno mě ženeš, jak vítr smetí protahuješ stíny, který jak řeřichy rostou z hlíny hladovej čas polyká hodiny a ráno je pohltí
Tuhle kytaru jsem si taky jenom půjčil ozývá se hluše a její doprovod lhostejně kluše za chvíli umlkne a půjdu zas dál a ráno mě pohltí
Je uzenej večer plnej rozpitejch světel a málo stop v rozlitým sněhu vrzání podrážek buší mi na spáncích já stírám tvou rozlitou něhu
Ráno mě ženeš jak vítr smetí odpoledne je svědomí na lžíci a peřina se chladí v lednici strašně jsem ti chtěl dát mnohem víc dřív než nás to pohltí
Je uzenej... Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa. |
|