1. Tam pod vězeňskou zdí jsem zaslech dívčí nářek: "Milý, ty mě necháš samotnou, že jsi z panské sýpky krad, když tvé děti měly hlad, v dálce vězeňskou loď vidím zakotvenou." Ref: Ptákům, těm křídla nevezmou, dál vznášejí se volní oblohou. Kde jsou oni a kde jsme my, naše láska a naše sny, jenom zármutek teď zůstal nad krajinou. 2. Hlas za vězeňskou zdí jí tiše odpovídá: "Je pozdě, lásko, nesmíš litovat, vždyť proti pánům jsem se zved, chtěl jsem změnit tenhle svět, teď musíš naše děti vychovat." Ref: Ptákům... 3. Za hrází přístavní noc bledne do svítání, temný obrys lodi splývá s pozadím. Těžko se slova nachází, ať tě, lásko, Bůh provází na cestě k dalekým břehům australským. Ref: Ptákům... *: Kde jsou oni a kde jsme my, naše láska a naše sny, jenom zármutek teď zůstal nad krajinou... Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
