Když jsem se z pole vracela, dva havrany jsem slyšela, jak jeden druhého se ptá: kdo dneska večeři nám dá? kdo dneska večeři nám dá?
Ten první k druhému se otočil a černým křídlem cestu naznačil, krhavým zrakem k lesu hleděl a takto jemu odpověděl a takto jemu odpověděl:
"Za starým náspem, v trávě schoulený tam leží rytíř v boji raněný, a nikdo neví, že umírá, jen jeho kůň a jeho milá. Jen jeho kůň a jeho milá." "Jeho kůň dávno po lesích běhá a jeho milá uŽ jiného má, už pro nás bude dosti místa, hostina naše už se chystá. Hostina naše už se chystá."
"Na jeho bílé tváře usednem a jeho modré oči vyklovem, a až se masa nasytíme, z vlasů si hnízdo postavíme. Z vlasů si hnízdo postavíme." Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
