1. Tenkrát na začátku, když jsi prožil první den, tvoje máma měla dlouhý vlasy, jako závoj ptačích per černých havranů, kteří táhnou životem, křídly víří prach, zahánějí strach. Byly vším, cos tehdy měl.
2. V řekách osudů zkoušíš hádat příštích směr, kudy bárka Tvá se nechá vést, kdo by veslem vládnout chtěl. Jako poprvé, jenže dnes už víš to své. Kolem letí čas, prásknul bičem zas, tohle není v moci tvé.
®: Pláč milen ců , i osud blížen ců, i smích lehkých dam, i smutek prázdných rán. Tvůj vlastní svět i těch pár krátkých let. I křik černých vran. Spoután či nespou tán.
3. Píšu prstem v písku hesla, která změní svět. Jenže další vlna za vlnou smazá vá i těch pár vět. Kdo je spravedlivý, kdo je zlý a kdo jsem já? Dveře otvírám, dovnitř posílám kouzla dobrá i ta zlá.
®: Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.