Nikdo už neslyší ten pradávmý hlas
Pod tíhou věků a ztracených krás
V hlavě ti proletí zvláštní requiem
Zbyla jen vzpomínka na krásnej sen

Vesnice hoří, štiplavý dým
Pálí tě v očích a pohltí stín
Pod ostřím měčů, šíří se strach
Mění se v popela popel zas v prach

Poslední z rodu z popela vstal
Postavil koráb a na cestu se dal
A s kupou věrných obeplul svět
Sílu vikingů ti ukáže hned


Nepodléhá... vždycky se zvednul a zkoušel jít dál
Neuznává... věděl proč žhne a proto byl král
Snad jeho kroky, řídí ďábel a jeho mysl vede sám bůh
Však bůh je ďábel a ďábel bohem, na konci cesty uzavřel kruh

Tak na svých cestách nechal mluvit svůj meč
Jen pouhý pohled způsobil křeč
Smrtelnou tak, že se stala legendou
jenž drtí soka silou ukrutnou

Poznal i krásu žen, zasél sémě
Stovky potomků dnes mluví ke mě
potomci králů synů a dcer
Myšlenka čistá a duše jak tér


Nepodléhá... vždycky se zvednul a zkoušel jít dál
Neuznává... věděl proč žhne a proto byl král
Snad jeho kroky, řídí ďábel a jeho mysl vede sám bůh
Však bůh je ďábel a ďábel bohem, na konci cesty uzavřel kruh

Poslední boj neskončil na kříži, nepřátel roj rychle se přiblížil
Na vlnách... houpe se černej koráb
Smrt zuby cení...

Se zradou na duši a s pomstou v srdci, poráží ďábla na samym konci
Nastává soudný den, konec nás všech
Já smrti pohrdám, tak žádnej spěch
... tak žádnej spěch

Tíze okovů - nepodléhá
Tíhu okovů - neuznává

Poslední boj, neskončil na kříži, nepřátel roj rychle se přiblížil
Smrt zuby cení...

---

Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.