Kdysi na večer bledý poutník šel, po vsi tiché jak zabitý výr. V mechu kameny spaly znaveny šerem, přikryl se na půdách sen. Váhavý krok, holí otloukal plot, v prvním stavení dotkl se zdí. Poutníkův dech kreslí v okeních sklech, tváře těch, které před léty znal.
Hasič Florián tichem polekán, ve svém výklenku na štítu hrá, píseň bez hlesu, kterou z partesu, černých not prázdnou konvicí bral. Neznámý šel, návsí snášel se pel, kruté listí a chomáčích mráz. Čím dál a víc v domech hořelo svic, v trávě zavoněl povadlý kmín. Váhavý krok, holí otlouká plot, v posledním stavení dotkl se zdí. Záda shrbená, smutků ozvěna, seschlým lesem zas odchází dál.Teksty umieszczone na naszej stronie są własnością wytwórni, wykonawców, osób mających do nich prawa.
